Z historie TJ Sokol Netvořice
Tělovýchovná jednota byla založena Přesně před 100 lety 8. prosince 1907. Prvním starostou byl zvolen Václav Dolejš a jeho náměstkem Václav Březina.Účelem této organizace podle zachovaných zápisů bylo utužování těla členů, aby z nich byli statní a silní občané, ale organizace působila na své členy i morálně a vzdělavatelsky. Pořádala veřejná cvičení. Svou činnost přenášela i na školní mládež. TJ Sokol pořádala taneční zábavy, divadelní představení, přednášky a pěvecké produkce. Pro další zkvalitnění práce TJ a rozvoj masové tělovýchovy se rozhodli členové, že si postaví sokolovnu.V roce 1923 byla získána za 5 tis. Kč panská stodola. Byl zřízen pracovní výbor do něhož byli zvoleni Václav Svašek, Ferdinand Járka, František Dlabal, Josef Sýkora, Josef Barták,Jaroslav Šobíšek, Růžena Matějčková ad. Nadšení a elán členů a dobrá práce výboru pomohli k rychlé přestavbě. Už v měsíci červnu 1924 byla sokolovna hotová.Slavnostní otevření se konalo 3. srpna 1924. Bylo spojeno s veřejným cvičením pátého okrsku sokolské župy Blanické.
Dne 4.7. – 6. 7. 1924 se v Praze konal VIII. Všesokolský slet. Z TJ se zúčastnilo 9 mužů, 6 žen a 4 dorostenky. Toto vystoupení dokazuje úspěšnost a aktivitu TJ a jejich členů v tělovýchovné oblasti. Tradicí pro celý sokol se nestaly pouze účasti na všesokolských sletech, ale i vlastní tělovýchovné akademie. Jedna z největších se konala 24. července 1927 u příležitosti 20 ti letého trvání TJ-. Další z úspěšných akademií byla 2.12. 1928 na oslavu 10. výročí naší samostatnosti.
Tradice akademií se prohlubuje i v roce 1929. Dne 17.11. se pod vedením cvičitelů Jiřiny Pinkové a Josefa Ryby předvedli žáci, dorost, ženy a muži. Střídala se tělocvičná představení, recitace a hudba. Na závěr byla taneční zábava.
Důležitým historickým mezníkem se stal pro TJ rok 1930. Členové místní organizace strany sociálně demokratické založili v Netvořících “ Dělnickou tělocvičnou jednotu“ (DTJ),Na ustavující schůzi valné hromady v neděli 16.3. 1930 se přihlásilo 23 členů. Starostou se stal Josef Zmek, místostarostou Josef Pivný, náčelníkem Jaroslav Stránský, vychovatelem Zdeněk Zapletal, jednatelem František Červenka, pokladníkem Josef Bludský. Členové cvičí v sále na radnici. Pro své členy pořádají zájezdy. Velkou angažovanost projevují i v divadelnictví. DTJ Netvořice se účastnila i veřejných vystoupení.
Další se zdařilých akcí byla oslava 200. výročí narození Dr. Miroslava Tyrše v sále sokolovny. Zahájil ji starosta jednoty Václav Svašek, hostem byl senátor( Syndikat čsl. novinářů) Jiří Pichla. Vedoucí akademie byli učitel Josef Ryba a náčelnice žen Jaroslava Bludská, dále O. Bludský a E. Vopička. Součástí akademie byla i přednáška Josefa Ryby. Akce se setkala s velkým ohlasem na veřejnosti.V roce 1933 založila TJ a DTJ oddíl odbíjené. Obě jednoty si zřídily hřiště zahájily intenzivní činnost.
První větší oprava sokolovny se konala v roce 1935. Vlhko zničilo úplně podlahu tělocvičny.
Proto byla v listopadu a prosinci tohoto roku nahrazena podlaha dubovými parketami, které sokolu věnoval jeho starosta Václav Svašek. Peněžní náklad byl uhrazen členskými dary. Parkety pokládal člen sokola Václav Mařenec. Touto úpravou získala i obec pěknou reprezentační místnost.
Dne 2. 2. 1936 se konala valná hromada sokola. Sokol měl 103 členů. Starostou byl opět zvolen Václav Svašek, jednatelem Ot. Bludský. Po druhé světové válce probíhaly další akademie a TJ se účastnila ve dnech 3. – 6. července 1938 v Praze na Strahově 10. všesokolského sletu. Rychlý slet událostí odehrávajících se na území naší republiky zpřetrhal klidnou, úspěšnou a radostnou činnost členů sokola. Dějinné události zasáhly i do této organizace. 1. září 1939 bylo napadeno Polsko a vypukla II. světová válka. Okamžitě byla zakázána činnost kulturních spolků a tedy i sokola. Do Netvořic přijelo gestapo a zatklo Ot. Bludského, tajemníka sokola, Václava Svaška a J. Babánka a Antonína Chobotského.Všichni byli odvezeni do Pankrátské věznice, po týdnu vyslýchání byli propuštěni. TJ obnovila svoji činnost až po 7 letech. Poslední výborová schůze se datuje na 4. prosince 1939. Na valné hromadě konané 10. 3. 1946 byla opět obnovena její činnost. V rámci celostátní tělovýchovné akce se spojily v jednu jedinou všechny bývalé složky tělovýchovy, tedy Sokol, DTJ, sportovní kluby Svaz české mládeže a Junák. Tělovýchovná jednota začala opět svou tělovýchovnou, kulturní, morálně vzdělávací a politickou činnost. Problémem bylo zničené nářadí v sokolovně, které Němci odvezli, jeviště bylo spáleno. Sokol zjišťoval škody a ty byly odhadnuty na 360 tis. Kč. TJ čekalo mnoho práce, ale již o velikonocích se v sokolovně hrálo divadelní představení Majdalenka.
Divadelní představení byla po celou dobu od vzniku sokola velmi důležitou součástí života celé organizace. Hrálo se pravidelně, třeba i dvě různé hry během jednoho měsíce. Je skutečně obdivuhodné co dokázali členové divadelního ochotnického kroužku. Začínal z mála, aale jejich nadšení pro ochotnické divadlo bylo veliké. Pod vedením V. Svaška se dokázali na tehdejší dobu vypracovat na velmi dobrou úroveň. Dnes již těžko vypočítáme hry, které se hrály.Jedna z her, podle vyprávění měla svoje nezastupitelné místo, byla to Jiráskova Lucerna. V té vystupovali ti, kterým tleskali nejen Netvořice, ale i celé okolí. Byli to Jaroslav Šobíšek, V. Ludvík, J. Barták, T. Rybová, E. Vopička, L. Dolejš, E. Papírník, M. Sýkorová. Celou činnost úpřetrhala druhá světová válka. Po osvobození pokračoval divadelní soubor v činnosti za vedení učitele L. Němce. Jeho režijní práce byla na vysoké úrovni, soubor hrál skutečně dobré ochotnické divadlo. Postavy z divadelních her ještě dnes vystupují ve vzpomínkách všech pamětníků.Nezapomenutelní muzikanti z Jiráskovy Lucerny – E. Vopička, J. Kargl, B. Šindelář, Štástka, Braha – J. Barták, Klásková – E. Němcová, Hanička – M. Šmejkalová, sluha – František Žákovský.Na jevišti vystupovali i další ochotníci : Václav Mařenec, J. Otčenášek, Štěpán Mihalčík, B. Roučka, B. Bron, A. Šefl, J. Mařencová, J. Daliba, V. Mikšovský, J. Horynová, O. Barták, J. Piskáček, l. Němcová, J. Radová, J. Stránský další. Na činnost netvořických ochotníků budeme vždycky vzpomínat. Poslední divadelní představení se hrálo v roce 1965.
14. prosince 1947 se konala oslava 40. výročí založení sokola. Akademie byla opět zdařilá a ukázky kulturní tělovýchovné činnosti byly vzorně nacvičeny.Akademii zahájil dlouholetý starosta jednoty Václav Svašek, pořad připravili učitel B. Hejduk a Ludvík Němec. Akce byla zakončena divadlem.
Činnost sokola se rozvíjela ve všech oblastech, přibývaly další kluby a oddíly. V roce 1955 začíná v naší TJ nácvik na spartakiádu. Nacvičovali pouze muži a jediný Jaroslav Šobíšek nácvik dokončil a zúčastnil se cvičení v Praze na Strahově. Nácvik na druhou čs. Spartakiádu začal už v roce 1959 a byl mnohem úspěšnější. Náboru cvičenců přispělo i zvýšení členské základny mna 359 členů. Nejúspěšnějším cvičitelem byl učitel Bedřich Vlček. BV tomto roce byla v rámci sokola opět obnovena činnost oddílu odbíjené a nově byl založen lední hokej a turistika. Počet sportovních oddílů vzrostl na osm – kopaná, stolní tenis, šachy, lední hokej, odbíjená, turistika a ZTV. Všechny sportovní oddíly a odbory projevovaly aktivní činnost. Účastnili se i oslav 1. máje v Týnci nad Sázavou, kde šli v průvodu jako jediná TJ v krojích. Členové odpracovali přes 8 tis. Brigádnických hodin a to především na úpravě a rozšíření hřiště na kopanou, generální úklid sokolovny. Na podzim rozšířili rybník „ Blábolák“. Jeho úpravou se dosáhlo zkrášlení okolí, ale též došlo ke zvětšení jeho plochy. Sokol tak získal kvalitní plochu pro lední hokej. Svépomocí byly zhotoveny i mantinely. Tyto práce vy\konávali především tito členové: Stanislav Netolický st., František Vilímek, Josef Novák, Vasil Bicek, Gabriel Vach st., Karel Váňa, Josef Šembera,, František Červenka ad. Členové sokola odpracovali i dalších 2 tis. brigádnických hodin na pomoc Státnímu statku Netvořice.
Úspěšný kulturní program spojený s veřejným cvičením se konal 14. června 1959. Vystoupení byl přítomen i básník František Hrubín, kterému bylo uděleno čestné členství v TJ .Tuto akci můžeme považovat za přehlídku přípravy II. čs. spartakiády.
Velký rozmach doznal v roce 1959 i oddíl šachistů. Počet mladých šachistů se dostal až na číslo 80.Úspěšným vedoucím byl učitel Bedřich Vlček. Odbor turistiky v tomto roce založila učitelka Milena Frycová. Počáteční stav tohoto odboru byl 22 členů. Členové plnili odznak „Turista ČSR“. Pořádali časté výlety a pochody. Zásluhu na rozvoji činnosti sokola měl hlavně výbor, který spolupracoval se všemi složkami NF a z jedinců je nutné jmenovat učitele Bedřicha Vlčka. Do naší Tj dojížděli i sportovní novináři z „Mladé fronty“, měsíčníku „Kopaná“ aj. Na návštěvě zde byl i krajský náčelník pan Babica, který se podíval na nácvik skladby „Za vítězstvím“- skladba mužů.Byl také jejím autorem. I československá televize se přijela podívat a natočila se cvičenci krátký snímek, který byl vysílán.Nejvyšším cílem sokola bylo dovést nácvik spartakiády až ke zdárnému konci tj. k účasti na Strahově. Jejich píle a houževnatost jim toto přání vyplnila. Zajímavostí je účast nejstarší cvičenky Marie Linhartové (téměř 60 leté). Na další spartakiádu se všichni těšili. V přípravách na II. čs. spartakiádu byla TJ Sokol Netvořice vyhodnocena jako nejlepší jednota ve Středočeském kraji.
Po úspěších, které jednota dosáhla, požádala ONV o pomoc v rámci akce Z, v rekonstrukci a výstavbě tělocvičny. S výstavbou se začalo 1.2. 1961. Bylo třeba vyhloubit základy v bahnitém terénu. Dík nadšení členů TJ a občanů Netvořic bylo vyhloubení provedeno do 18 dnů. Při další výstavbě za vedení Stanislava Netolického st., bylo dosahováno kvalitních pracovních výkonů.Sám Stanislav Netolický odpracoval na této stavbě 2000 brigádnických hodin. Měl bezesporu největší zásluhu na vybudování tělocvičny.TJ jej vyhlásila jednomyslně za nejlepšího pracovníka. I ostatní členové odvedli výbornou práci např. Emanuel Vopička, který odpracoval více než 1000 brigádnických hodin, Zasloužil se i o potřebný materiál a jeho včasné dodávání. Také Vasil Bicek, který byl v tomto roce vyhlášen i nejlepším sportovcem TJ pracoval obětavě na výstavbě tělocvičny.Odpracoval 700 brigádnických hodin. Kromě těchto jmenovaných členů je třeba se zmínit i o dalších – J. Novákovi , J. Listíkovi, J. Kubáskovi, Fr. Sochůrkovi, V. Ludvíkovi, E.Řehákovi, St. Netolickém ml., Chomátovi, Munzarovi, Daliboři, Sadílkovi, Řežábkovi, J. Huderovi ml., Fr. Řikovskému a Karglovi. Tři nejlepší brigádníci Stanislav Netolický, Emanuel Vopička a Vasil Bicek byli odměněni čestným diplomem a vysláni na hokejové utkání ČSSR – Švédsko a v zimě na třídenní zájezd na hory. Hodnota celého objektu činila 690 tis. Kč. Při stavbě pomohl i n.p. Konstruktiva Netvořice a Státní statek Netvořice. O velikosti díla svědčí skutečnost, že do 1.11. 1962 bylo odpracováno 19 844 brigádnických hodin. Sokolovna začala sloužit svým členům od 1.1.1963.
Nácvik na třetí čs. spartakiádu začal v roce 1964. Cvičenci využívali už plně novou sokolovnu. I tato spartakiáda zaktivizovala činnost všech členů sokola a občanů obce. Tato aktivita neopustila členy ani v dalších letech, kdy se pustili do stavby nových kabin na fotbalovém hřišti. Hlavním aktérem celé akce byl opět Stanislav Netolický st.. který odpracoval 1 O35 brigádnických hodin. Celá akce trvala od roku 1972 do 20. 10. 1974. Mnoho brigádnických hodin odpracovali i sami fotbalisté. Od počátku stavby bylo odpracováno 3 500 brigádnických hodin a hodnota dokončeného díla byla 220 000,- Kčs.
V roce 1973 se v našem okrese konali tělovýchovné slavnosti, ženy, žáci a žákyně se zúčastnili nácviku sportovních skladeb. Tyto skladby byly předvedeny v družebním slovenském okrese Žiáru nad Hronom. Nejdůležitější sportovní událostí roku 1975 byla IV. čs. spartakiáda. Všichni cvičenci a cvičitelé přistupovali k tomuto úkolu zodpovědně. Úspěšné vystoupení se konalo na školním hřišti 17. května 1975. Veřejná vystoupení byla i na 1. máje v Týnci nad Sázavou, 9. května v Sedlci, 18. května v Neveklově a ve dnech 7. – 8. července naše ženy odjely cvičit do družebního Žiáru nad Hronom. Šest žen , skladba nejstarších chlapců a nejmladší žactvo vystupovali na Strahově.
V roce 1976 oslavila TJ 75. výročí založení organizovaného fotbalu v ČSSR. Vyhlášeni byli tři členové, kteří se nejvíce podíleli na rozvoji fotbalu v TJ , byl to Emanuel Vopička, Václav Berka a Jindřich Kargl. Nejrozsáhlejší sportovní činnost sokola vyvíjela po celou dobu především fotbalová mužstva. V této době jsou tři mužstva fotbalu. A mužstvo fotbalu trénoval Zdeněk Machač, dorostence Jaroslav Plaček a žáky Pavel Černoš. Radost svým příznivcům udělalo v roce 1977 především A mužstvo, neboť se probojovalo do krajského přeboru I.B. třídy. V tomto roce byl pro ženy pod vedení Ivany Žákové ustaven v rámci ZRTV i oddíl džezgymnastiky. Ženy cvičily pravidelně dvakrát týdně. Dobře v rámci ZRTV pracoval o oddíl gymnastiky pod vedením Bohumily Šebkové. V roce 1979 ožívá dění v TJ opět nácvikem na V. čs. spartakiádu. Tato spartakiáda byla uspořádána na počest 35. výročí osvobození naší vlasti Sovětskou armádou. Čtyři cvičenky reprezentovaly TJ na Strahově.
Další větší akce členů začala v roce 1984. Členové začali přistavovat kabiny na fotbalovém hřišti v hodnotě díla 80 000,- Kčs. Stavba byla dokončena v roce 1986. Celkem bylo odpracováno 1 125 brigádnických hodin. Nejlepší brigádníci byli Jiří Hudera- 144 hodin, Jaroslav Tuška – 138 hodin, Josef Žižka ml.- 124 hodin, František Neuwirth- 123 hodin, Ocenění dále zaslouží jedni z nejstarších členů naší TJ – Antonín Žižka a Stanislav Netolický st. Odbornými pracemi vypomohl Ladislav Císařovský. Mnoho brigádnických hodin odpracovali i fotbalisté Luboš Divín, Pavel Netolický, Ladislav Roučka atd. Všechny práce včetně odborných byly provedeny zdarma.
V roce 1984 byl v TJ opět zahájen nácvik na VI. Čs. spartakiádu. Základní škola připravovala tři skladby a Tj také tři skladby. Všechny skladby byly úspěšně nacvičeny, skladba mužů i žen byla zastoupena i na Strahově.
Pro zlepšení a rozvoj masového sportu v obci Netvořice bylo v roce 1986 výborem TJ rozhodnuto, že bude na stávajícím fotbalovém hřišti vybudováno asfaltové víceúčelové hřiště. Tato akce si vyžádala náklad 100 000,- Kčs a velkou brigádnickou aktivitu členů tělovýchovné jednoty. Výbor TJ v čele se svým předsedou Pavlem Netolickým organizoval i další sportovní činnost. Dobře pracovali oddíly kopané – A mužstvo, dorost, žactvo, házené žen, turistika, stolní tenis šachisté a ZRTV. Všechny oddíly byly zapojeny do soutěže o titul „Vzorný oddíl“. Pro zdárný rozvoj všech odvětví a tělovýchovy a oddílu musí členové udržovat v pořádku i stávající objekty a to především sokolovnu. Majetek tělovýchovné jednoty představoval v té době téměř 1 milion 800 tis. Kč. V práci TJ pomáhala i spolupráce s místními podniky , hlavně se Státním statkem Netvořice a n.p. Konstruktiva. Státní statek se stal od roku 1985 patronem TJ Sokol Netvořice a pomohl tak vyřešit složitou situaci v dopravě a podporoval jednotu i finančně. Tělovýchovná jednota se naopak snaží pomáhat tomuto zemědělskému podniku brigádnicky. Své závazky obě strany plní.